Již na přelomu 19. a 20. století působilo v Českých Budějovicích více příznivců astronomie. Připomenutí si zaslouží např. Johann Zink. Část jeho odkazu je na hvězdárně uložena dodnes – pozorovací deníky s kresbami planet nebo jeden z dalekohledů, výrobek firmy Reinfelder & Hertel München o průměru 80 mm.
V roce 1928 se mnozí z nich sdružili a založili tzv. Jihočeskou astronomickou společnost (J.A.S.). Jedním z jejich hlavních cílů bylo postavení Lidové hvězdárny pro šíření a popularizování znalostí z astronomie. Stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných J.A.S., sbírek, darů jednotlivců, spolků i podniků, nakonec přispělo město i stát, ale nepříliš. Prvním předsedou J.A.S. byl Dr. Karel Vodička.
Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1937. J.A.S. zde pořádala pozorování, přednášky, promítání aj. pro veřejnost. Členové sami se zabývali též astrofotografií, pozorováním planet, meteorů atd. Hvězdárna fungovala až do padesátých let na spolkovém, amatérském základě, tzn. bez placených zaměstnanců.
V letech II. světové války byla budova hvězdárny obsazena německým vojskem (1939–1945). V polovině 50. let byla zestátněna, spravována KNV, později ONV, poté Okresním úřadem České Budějovice a od 1. 1. 2003 Jihočeským krajem. Ředitelem byl od zestátnění jmenován středoškolský profesor Bohumil Polesný, předtím předseda J.A.S. Od roku 1957 se stavěla pobočka na Kleti. Od roku 1966 do roku 1991 byl ředitelem Antonín Mrkos, CSc. V roce 1971 bylo otevřeno planetárium a přistavěn nový kinosál. Od roku 1992 je ředitelkou Ing. Jana Tichá.
Zahrada kolem hvězdárny byla původně ve třicátých letech osazována jako botanická. Nacházejí se zde některé vzácné stromy – korkovník amurský, jedlovec kanadský, borovice limba atd., od osmdesátých let dva mladé jinany dvoulaločné.
Kopule
- zrcadlový dalekohled typu Cassegrain, průměr primárního zrcadla 31 cm, sekundární ohnisko 400 cm (včetně montáže výrobek Ing. Viktora Rolčíka, Praha, cca 1935)
- malý moderní dalekohled značky LUNT o průměru objektivu 7 cm, vybavený H-alfa filtrem pro sledování slunečních protuberancí, filamentů, erupcí a detailů slunečního povrchu
- čočkový dalekohled o průměru objektivu 15 cm, nyní s heliookulárem a polarizačním filtrem pro přímé pozorování sluneční fotosféry
- čočkový dalekohled o průměru objektivu 11 cm
(Oba čočkové dalekohledy jsou výrobkem německé firmy G. & S. Merz München, Německo, koncem 19. století. Původně patřily jednomu z místních amatérských astronomů, jeden byl hvězdárně darován, druhý byl odkoupen.)
Planetárium
Digitální technologie umožňuje promítat denní i noční oblohu, Slunce, Měsíc, planety a jejich pohyby, hvězdy i Mléčnou dráhu, mlhoviny, galaxie, průlety vesmírem a celooblohová videa. To vše v sálu s kvalitním 5.1 ozvučením a pohodlnými sedadly. Digitální 4K projekce byla instalována společností SkySkan v roce 2019 a nahradila původní projekční přístroj ZKP-1 Zeiss Kleiner Planetarium, vyrobený v šedesátých letech. V Č. B. byl v provozu od roku 1971, dodnes zůstává v sále jako technická památka a je plně funkční.
Další zajímavosti
- archiv cca 10 000 negativů pořízených na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet, přístupný pouze na požádání pro výzkumné účely
- archiv CCD snímků na CD resp. DVD pořízených na Observatoři Kleť v rámci programu sledování planetek a komet včetně archivu projektu KLENOT, přístupný pouze na požádání pro výzkumné účely
